Co všechno se skrývá uvnitř moderní workstation a odkud její technologie pocházejí? Vydejme se od Kurzweilu K2700 ke kořenům syntéz, samplingu, MIDI i dalších technologií. A přidejte se i vy – svými zkušenostmi a názory můžete obsah článku spoluvytvářet. Jdete do toho s námi?

---

---

1. Úvod

Kurzweil K2700 jako výchozí bod pro cestu světem syntézy a workstation

Co všechno se vlastně skrývá uvnitř moderní workstation? Na první pohled vidíme klaviaturu, displej a množství ovládacích prvků. Pod povrchem se však ukrývá množství technologií, z nichž každá má vlastní princip, historii a často i desítky let vývoje.

Jako průvodce tímto světem nám poslouží Kurzweil K2700. Ne proto, že by představoval jedinou možnou koncepci workstation, ale protože v jednom nástroji spojuje mimořádně široké spektrum technologií – několik způsobů syntézy, práci se samply, modelování elektromechanických varhan, vocoder, MIDI řízení, arpeggiátory, sekvencer i rozsáhlý efektový systém.

2. Kurzweil K2700 jako syntezátor, workstation a řídicí centrum

Co všechno se skrývá v jedné workstation

Pojem workstation označuje klávesový nástroj, který v jednom systému spojuje několik funkcí, pro něž by jinak bylo potřeba více samostatných zařízení. Kurzweil K2700 je dobrým příkladem této koncepce v její současné podobě. Je to výkonný syntezátor, ale současně také klávesový MIDI kontroler, sekvencer, arpeggiátor, sampler, vocoder a multiefektový procesor. Jednotlivé části přitom nefungují izolovaně – mohou se vzájemně propojovat, kombinovat a vytvářet jeden komplexní nástroj pro hraní, tvorbu zvuku, skládání i řízení dalších zařízení.

Právě proto použijeme K2700 jako průvodce celým článkem. Postupně jej pomyslně rozebereme na jednotlivé funkční celky a na každém si ukážeme nejen to, co umí současná workstation, ale také odkud daná technologie pochází, na jakém principu pracuje a jak se během historie elektronických hudebních nástrojů vyvíjela.

Řada K – červená nit historie Kurzweilu

Označení K provází Kurzweil prakticky od jeho počátků – od modelu K250 z roku 1984 přes další generace až po dnešní K2700. Pozdější paralelní řada PC rozvíjela technologie značky až k modelu PC4. Současné K2088 a K2061 na její vývoj navazují a zároveň se označením vracejí k tradiční linii K.

V kostce

• K2700 spojuje syntezátor, klávesový MIDI kontroler, sekvencer, sampler, arpeggiátor, vocoder a efektový systém v jednom nástroji.
• Jeho jednotlivé části využijeme jako výchozí body pro vysvětlení technologií a jejich historického vývoje.
• Modelová řada K sahá až ke K250 z roku 1984 a prostupuje historií značky Kurzweil.

3. VAST – základ zvukové architektury Kurzweil

Princip VAST a práce se signálovou cestou

Za značnou částí zvukových možností K2700 stojí V.A.S.T. (Variable Architecture Synthesis Technology) – flexibilní architektura, ve které lze různé zdroje zvuku a bloky digitálního zpracování propojovat do různých signálových cest. K2700 používá její současnou podobu Dynamic VAST, která dovoluje kombinovat samply, generované průběhy, filtry a další DSP (Digital Signal Processing – digitální zpracování signálu) funkce. VAST tak není jedním konkrétním druhem syntézy, ale prostředím, ve kterém lze různé principy generování a zpracování zvuku kombinovat.

Historický exkurz: modulární syntezátory

Modulární syntezátory se začaly výrazně prosazovat v 60. letech 20. století. Jejich jednotlivé funkce – oscilátory, filtry, generátory obálek, zesilovače nebo modulátory – tvořily samostatné moduly, které hudebník fyzicky propojoval kabely. Mezi nejslavnější patří systémy Moog Modular Roberta Mooga a nástroje Buchla Dona Buchly. Později se významnými jmény modulární syntézy staly také například ARP 2500 nebo Serge Modular. Princip modulárního systému dnes pokračuje mimo jiné v populárním formátu Eurorack – API 500.

V kostce

• V.A.S.T. je unikátně flexibilní architektura pro generování a zpracování zvuku.
• Dynamic VAST umožňuje kombinovat různé zdroje zvuku a DSP funkce.
• Modulární syntézu v 60. letech zásadně formovaly systémy Moog a Buchla.
• Tradice modulárních syntezátorů pokračuje dodnes, zejména prostřednictvím formátu API 500.

4. Virtuální analogová syntéza

VA1 v K2700

K2700 obsahuje VA1 (Virtual Analog) – virtuálně analogový engine, který digitálně vytváří průběhy a postupy známé z klasických analogových syntezátorů. Základem jsou oscilátory generující například pilový nebo obdélníkový průběh, které lze dále zpracovávat filtry, modulovat pomocí LFO a řídit obálkami ADSR. Virtuální analog tak napodobuje princip analogové subtraktivní syntézy (odečítací): ze spektrálně bohatého signálu se pomocí filtrace a dalších procesů vytváří výsledná barva zvuku.

Historický exkurz: analogová syntéza

Subtraktivní syntéza se stala jedním ze základních principů syntezátorů zejména v 60. a 70. letech. Zásadní roli sehrály Moog Modular a pozdější Minimoog Model D, který přenesl princip oscilátorů, filtru a zesilovače do kompaktního nástroje určeného pro živé hraní. Mezi další slavné analogové syntezátory patří například ARP Odyssey, Sequential Circuits Prophet‑5, Oberheim OB‑X nebo Roland Jupiter‑8. Jejich principy a charakter zvuku se později staly předlohou pro virtuálně analogové syntezátory.

V kostce

• VA1 přináší do K2700 virtuálně analogovou syntézu.
• Subtraktivní syntéza vychází z generování harmonicky bohatého průběhu a jeho následné filtrace a modulace.
• K ikonám analogové syntézy patří Minimoog Model D, ARP Odyssey, Prophet‑5 nebo Roland Jupiter‑8.
• Principy klasických analogových syntezátorů převzaly virtuálně analogové systémy.

 

5. FM syntéza

FM engine v K2700

K2700 umožňuje využívat FM (Frequency Modulation – frekvenční modulace) jako další způsob generování zvuku. Princip spočívá v tom, že jeden oscilátor – modulátor – ovlivňuje frekvenci druhého oscilátoru, označovaného jako nosič. Při dostatečně rychlé modulaci vznikají nové harmonické složky a zvuk může získat velmi bohatý charakter. FM syntéza je typická například jasnými kovovými barvami, elektrickými piany, zvony či agresivními basy; její možnosti jsou ale podstatně širší.

Historický exkurz: od Stanfordu k Yamaze DX7

Hudební využití FM syntézy rozpracoval na přelomu 60. a 70. let John Chowning na Stanfordově univerzitě. Jeho technologii později licencovala Yamaha a využila ji ve svých digitálních syntezátorech. Skutečným milníkem se stal v roce 1983 Yamaha DX7 – šest operátorů, digitální syntéza a charakteristický zvuk z něj udělaly jeden z určujících nástrojů populární hudby 80. let. FM následně využívala celá řada dalších nástrojů Yamaha a princip se v různých podobách používá dodnes.

V kostce

• FM syntéza vytváří komplexní spektrum pomocí frekvenční modulace mezi oscilátory.
• Typické jsou jasné, kovové a harmonicky bohaté zvuky, ale možnosti FM jsou mnohem širší.
• Ikonou této technologie se stal syntezátor Yamaha DX7.

6. Wavetable syntéza

Wavetable v K2700

K2700 využívá wavetable syntézu, při níž zdrojem zvuku není jediný neměnný průběh, ale tabulka obsahující řadu různých vlnových průběhů. Syntezátor mezi nimi může plynule přecházet a tento pohyb řídit například obálkou nebo LFO. Výsledkem jsou živé, proměnlivé zvuky, jejichž barva se může výrazně vyvíjet i během jediného tónu.

Historický exkurz: PPG a digitální revoluce

Wavetable syntézu na konci 70. let rozvinul německý konstruktér Wolfgang Palm a jeho společnost PPG. Průlom přinesly zejména syntezátory PPG Wave z počátku 80. let, které kombinovaly digitální generování průběhů s analogovými filtry. Jejich charakteristický zvuk se stal součástí estetiky tehdejší elektronické a populární hudby. Na Palmův koncept později navázaly například nástroje Waldorf, které wavetable syntézu dále rozvíjely.

V kostce

• Wavetable syntéza pracuje se sadami různých vlnových průběhů.
• Přecházením mezi nimi lze vytvářet dynamicky se měnící zvukové barvy.
• Ikonickými představiteli se na počátku 80. let staly syntezátory PPG Wave.

7. Vzorky, sampling a sample‑based syntéza

Práce K2700 se samply a multisamply

K2700 využívá sample‑based syntézu, při níž je základním zdrojem zvuku digitální záznam – sample (vzorek). Jednotlivé vzorky lze uspořádat do multisamplů, kde různým tónům a úrovním dynamiky odpovídají různé digitální vzorky. Tak lze věrně zachytit například charakter akustického piana, smyčců nebo bicích. Sample ale nemusí být pouze hotovým zvukem nástroje – může posloužit jako výchozí materiál pro další syntézu a rozsáhlé zpracování pomocí VAST.

Historický exkurz: od Fairlightu k dostupným samplerům

Sampling výrazně ovlivnily na přelomu 70. a 80. let nástroje Fairlight CMI a NED Synclavier, které umožnily pracovat s digitalizovaným skutečným zvukem, ale patřily k mimořádně drahým systémům. V 80. letech přinesly sampling širšímu okruhu hudebníků například E‑mu Emulator, Ensoniq Mirage a samplery AKAI řady S. Sampling se následně stal jedním ze základních pilířů elektronické hudby, workstation i dnešních softwarových virtuálních nástrojů.

V kostce

• Sample je digitální záznam zvuku použitý jako zdroj pro další přehrávání a zpracování.
• Multisampling skládá zvuk z většího množství vzorků přiřazených různým tónům a dynamice.
• Dostupnější nástroje E‑mu, Ensoniq a AKAI pomohly v 80. letech rozšířit sampling mezi mnohem více hudebníků.

8. KB3 a modelování elektromechanických varhan

Varhanní engine KB3

K2700 obsahuje KB3, specializovaný varhanní engine určený především k modelování klasických elektromechanických varhan. Umožňuje pracovat s jejich typickými prvky včetně devíti táhel, perkusí, vibrata a chorusu. Důležitou součástí výsledného zvuku je také simulace Leslie, tedy rotačního reproboxu, jehož charakteristický prostorový efekt je s hammondkami neodmyslitelně spojen.

Historický exkurz: Hammond a elektromechanické varhany

Laurens Hammond představil v roce 1935 varhany Hammond Model A jako dostupnější alternativu k píšťalovým varhanám. Zvuk vznikal elektromechanickým principem pomocí rotujících ozubených kol a elektromagnetických snímačů. Nejslavnější Hammond B-3 byly uvedeny v roce 1954 a výraznou součást jejich zvukové identity vytvořilo spojení s rotačními reproboxy Leslie, pojmenovanými po jejich konstruktérovi Donaldu Lesliem. Hammond B‑3 výrazně ovlivnily zvuk jazzu, soulu, gospelu i rockové hudby.

V kostce

• KB3 modeluje charakter a způsob ovládání klasických elektromechanických varhan.
• Táhla umožňují skládat výslednou barvu z jednotlivých harmonických složek.
• Hammond vyráběl elektromechanické varhany od roku 1935 a model B‑3 představil v roce 1954.
• Charakteristickou součástí Hammondek se stal Leslie box.

9. Vocoder – když je syntezátor řízen hlasem

Vocoder v K2700

K2700 obsahuje vocoder, který umožňuje využít například hlas z mikrofonu k ovlivňování zvuku syntezátoru. Vocoder analyzuje frekvenční charakter vstupního signálu – modulátoru – a ten přenáší na druhý signál, nosič. Tím může například zvuk syntezátoru převzít artikulaci a rytmus lidské řeči a vytvořit charakteristický „mluvící“ elektronický zvuk.

Historický exkurz: od telekomunikací k elektronické hudbě

Vocoder původně vůbec nebyl hudebním efektem. Ve 30. letech 20. století jej v Bell Laboratories vyvinul Homer Dudley pro analýzu a efektivnější přenos lidské řeči. Do hudby technologie výrazněji pronikla později a od 70. let se stala součástí elektronické hudby. K ikonickým nástrojům patřily například EMS Vocoder 2000, Sennheiser VSM 201, Korg VC-10 nebo Roland VP-330.

Charakteristické využití vocoderu proslavila mimo jiné německá skupina Kraftwerk a Herbie Hancock jej použil na svém přelomovém albu Future Shock.

V kostce

Vocoder analyzuje barvu vstupu a přenáší ji na výsledný zvuk.

Jako modulátor může sloužit lidský hlas a jako nosič například zvuk syntezátoru.

Technologie byla původně určena pro zpracování řeči v telekomunikaci.

Od 70. let se vocoder stal výrazným zvukovým prostředkem elektronické hudby.

obr 07 - Sennheiser VSM 201

10. Komplexní nástroje uvnitř hardwarové workstation

Programy, vrstvy a jejich kombinování

K2700 nabízí obrovské možnosti, jak si vytvořit vlastní zvuk nebo celý nástroj na míru. Jeden program může využívat až 32 nezávislých vrstev a v režimu Multi lze současně kombinovat až 16 programů. Teoreticky tak může být současně ve hře 32 × 16 nezávislých zvukových enginů. Výsledek si spočítejte sami. :)

Tip: Jednotlivé vrstvy nemusejí používat stejný způsob tvorby zvuku. Právě kombinování různých zvukových enginů otevírá cestu k velmi komplexním nástrojům a zvukům.

Historický exkurz: od monotimbrálních nástrojů k virtuálním studiím

První syntezátory byly zpravidla monotimbrální – v jednom okamžiku nabízely jedinou zvukovou barvu. S nástupem MIDI a digitálních syntezátorů v 80. letech se začaly prosazovat multitimbrální nástroje schopné současně vytvářet několik různých zvuků. Významnými představiteli této koncepce byly například Roland D-50, Korg M1, DX7 II nebo pozdější zvukové moduly řady Roland Sound Canvas.

Další krok přinesly počítačové virtuální nástroje, které od konce 90. let začaly převádět syntezátory, samplery a další nástroje do softwarové podoby. Dnes mohou v jediném DAW fungovat společně desítky virtuálních nástrojů.

V kostce

K2700 umožňuje vytvářet komplexní nástroje na míru.

Různé zvukové enginy lze vrstvit a kombinovat.

Multitimbralita se výrazně prosadila s digitálními nástroji 80. let.

Od konce 90. let se začaly rychle rozvíjet softwarové virtuální nástroje.

11. K2700 jako klávesový MIDI kontroler

Klaviatura, zóny, kontrolery a řízení externích zařízení

K2700 není pouze zdrojem zvuku, ale také velmi komplexním klávesovým MIDI kontrolerem. V režimu Multi lze pracovat až se 16 nezávislými zónami, z nichž každá může mít vlastní MIDI kanál, rozsah klaviatury i nastavení ovládacích prvků. Jednotlivé zóny lze směrovat do interního zvukového modulu nebo přes MIDI řídit externí syntezátory, zvukové moduly či virtuální nástroje. K dispozici jsou slidery, otočné ovladače, tlačítka, kolečka, pedály a další programovatelné ovládací prvky.

Tip: MIDI kontroler se 16 zónami umožňuje z jedné klaviatury vytvořit až 16 nezávislých řídicích oblastí – každá může ovládat jiný zvuk a obrovské množství parametrů.

Historický exkurz: od master keyboardů ke klávesovým MIDI kontrolerům

S rozvojem MIDI v 80. letech se začaly objevovat také master keyboardy – řídicí klaviatury určené k ovládání dalších syntezátorů a zvukových modulů. Důležitá už nebyla pouze samotná klaviatura, ale také možnost jejího dělení do zón, práce s více MIDI kanály a řízení parametrů připojených nástrojů. Mezi známé výrobce profesionálních master keyboardů patřily například Oberheim, Roland, Yamaha, Fatar nebo Doepfer.

S nástupem počítačových studií a virtuálních nástrojů se z někdejších master keyboardů postupně vyvinuly dnešní klávesové MIDI kontrolery. K jejich významným výrobcům dnes patří například Studiologic, AKAI Professional, Arturia, Roland, Yamaha, M-Audio nebo Native Instruments. Kromě klaviatury běžně nabízejí slidery, otočné ovladače, pady, tlačítka, pedály a další prvky, takže mohou ovládat nejen zvuky a programy, ale prakticky řídit celé prostředí reálných i virtuálních nástrojů nebo parametry projektů v DAW.

V kostce

K2700 může fungovat jako komplexní klávesový MIDI kontroler.

Zóny umožňují nezávisle řídit interní i externí nástroje.

Master keyboardy se rozšířily s nástupem MIDI a zvukových modulů v 80. letech.

Pokračováním jsou dnešní klávesové MIDI kontrolery určené také k řízení softwarových nástrojů.

obr 08 - AKAI MPK 261

12. Arpeggiátor a generování hudebních struktur

Arpeggiátor v K2700

K2700 obsahuje arpeggiátory, které z držených tónů automaticky vytvářejí rytmické a melodické struktury. Nemusí přitom jít jen o jednoduché přehrávání tónů akordu nahoru nebo dolů. Pomocí patternů lze vytvářet složitější motivy a jednotlivé arpeggiátory využít v rámci zón režimu Multi. Z jednoduchého akordu se tak může stát rytmický doprovod, basová figura nebo komplexnější hudební textura.

Tip: Arpeggiátor není sekvencer – vychází z tónů, které právě hrajete, a podle zvoleného pravidla z nich v reálném čase vytváří hudební strukturu.

Historický exkurz: od prvních arpeggiátorů k patternům

Arpeggiátory se výrazněji prosadily v analogových syntezátorech na přelomu 70. a 80. let. Jednoduché obvody automaticky přehrávaly držené tóny směrem nahoru, dolů nebo střídavě. Typickými nástroji vybavenými arpeggiátorem byly například Roland Jupiter-4, Roland Jupiter-8, Sequential Circuits Prophet-5 nebo Korg Polysix.

Pozdější digitální nástroje možnosti arpeggiátorů výrazně rozšířily. Vedle prostého přehrávání tónů začaly pracovat s rytmickými patterny, dynamikou a dalšími parametry, takže se z jednoduché hráčské pomůcky postupně stal také nástroj pro tvorbu hudebních struktur.

V kostce

K2700 dokáže pomocí arpeggiátorů vytvářet rytmické a melodické struktury.

Arpeggiátor reaguje na právě hrané tóny a pracuje v reálném čase.

Arpeggiátory se výrazně prosadily v analogových syntezátorech 70. a 80. let.

Moderní arpeggiátory rozšířily přehrávání tónů o patterny a další parametry.

obr 09 - Korg Polysix - arpeggiator

13. Sekvencer – studio uvnitř nástroje

MIDI a audio sekvencer K2700

K2700 obsahuje sekvencer, ve kterém lze zaznamenávat, upravovat a přehrávat hudební struktury přímo v nástroji. Jednotlivé stopy mohou zaznamenat hru, řídit interní zvuky K2700 i externí zařízení prostřednictvím MIDI. Vedle MIDI dat lze pracovat také s audiem, takže workstation může posloužit jako samostatné prostředí pro tvorbu rozsáhlejších aranží bez nutnosti použít DAW a počítač.

Tip: Sekvencer nezaznamenává pouze noty. U MIDI lze ukládat také dynamiku, práci s pedály, kontrolery a další data, jako jsou hlasitosti, efekty apod. Jednotlivé prvky lze nahrávat nebo přidávat postupně a jejich úprava je velice snadná. Výsledkem pak může být hotový song se vším všudy.

Historický exkurz: od analogových sekvencerů k DAW

První analogové sekvencery (step seq.) pracovaly s řadou kroků, z nichž každý určoval například výšku tónu nebo jinou hodnotu řídicího napětí. Známým příkladem je Moog 960 Sequential Controller. Sekvencery se staly důležitou součástí modulárních systémů a výrazně ovlivnily podobu elektronické hudby.

V 80. letech se s nástupem MIDI rozšířily hardwarové MIDI sekvencery a sekvencery integrované přímo do klávesových nástrojů. Významným mezníkem byl Korg M1, který v roce 1988 spojil syntezátor, sekvencer a efekty do koncepce hudební workstation. Paralelně se sekvencery přesouvaly do počítačů a postupně se vyvinuly v dnešní DAW (Digital Audio Workstation) – digitální pracovní prostředí pro tvorbu hudby.

V kostce

Sekvencer K2700 umožňuje pracovat s MIDI i audiem.

Sekvencer může řídit interní i externí zvuky.

Historie sekvencerů sahá k analogovým typům.

Od hardwarových sekvencerů vedl vývoj k workstation a dnešním DAW.

obr 10 - ARP sequencer

14. Efekty a zpracování zvuku

Efektová architektura a multiefekt K2700

K2700 disponuje rozsáhlým multiefektovým systémem, který umožňuje zpracovávat jednotlivé zvuky, výsledný mix i externí audio signál přivedený na vstup nástroje. Může jít například o mikrofon, hudební nástroj, jiný syntezátor či zvukový modul nebo výstup zvukové karty. V multiefektu jsou k dispozici například reverby, delaye, chorusy, phasery, zkreslení, kompresory, ekvalizéry, simulace zesilovačů, boxů a mnoho dalších efektů. K2700 tak může fungovat nejen jako zdroj zvuku, ale také jako výkonný efektový procesor pro další zařízení. Efekty přitom nemusejí dotvářet pouze finální formu zvuku, ale mohou být důležitou součástí samotné tvorby jednotlivých partů.

Tip: Efekt nemusí být jen „třešničkou na dortu“ výsledného mixu. Zkreslení, modulace nebo echo mohou přímo vstupovat do syntézy jednotlivých zvuků, a tak se stát jedním ze základních tvůrců charakteru nástrojů.

Historický exkurz: od studiového outboardu k efektům uvnitř nástroje

Elektronické efekty byly dlouho samostatnými zařízeními. Ve studiích se používaly páskové echo jednotky, pružinové a deskové reverby, kompresory nebo ekvalizéry. K legendám patří například páskové echo Roland Space Echo, deskový reverb EMT 140 nebo studiové digitální reverby Lexicon.

S rozvojem digitální techniky se více různých efektů podařilo spojit do jednoho multiefektového procesoru. Postupně se efektové procesory staly běžnou součástí syntezátorů a workstation. To zásadně změnilo způsob tvorby zvuku – kompletní efektový řetězec mohl být uložen společně s konkrétním zvukem.

V kostce

K2700 nabízí rozsáhlý multiefektový systém.

Zpracovávat lze také externí audio signál.

Studiové efekty původně fungovaly jako samostatná zařízení.

Digitální technologie přenesla celé efektové řetězce přímo do nástrojů.

obr 11 - Lexicon 480L

15. K2700 jako centrum moderního studia

Propojení syntézy, MIDI, sekvenceru a efektů

Síla K2700 nespočívá pouze v množství jednotlivých funkcí, ale především v jejich vzájemném propojení. Zvukové enginy, samply, klávesový MIDI kontroler, sekvencer, arpeggiátory, efekty i zpracování externího audio signálu mohou fungovat jako součást jednoho systému. K2700 tak může být syntezátorem, řídicím centrem dalších nástrojů i místem, kde vzniká značná část výsledné hudební produkce.

Tip: Workstation nemusí nahrazovat počítač. Její výhodou může být právě propojení hardwarového ovládání, zvukových enginů a dalších funkcí v jediném nástroji v kombinaci s jinými syntezátory, zvukovými moduly a DAW.

Historický exkurz: co z workstation přežívá v době DAW

Koncepce hudební workstation vznikla z potřeby soustředit tvorbu hudby do jednoho nástroje. Modely jako Korg M1, Yamaha SY77, Roland XP-80 nebo Kurzweil K2500 postupně spojovaly stále více funkcí, které dříve vyžadovaly několik samostatných zařízení.

S rozvojem počítačových DAW převzal mnoho těchto úkolů počítač. Workstation však nezmizely. Jejich hlavní předností zůstává bezprostřední spojení klaviatury, zvukového systému, fyzických ovládacích prvků a nástrojů pro hudební tvorbu v jednom samostatném zařízení.

V kostce

K2700 propojuje své funkce do jednoho pracovního systému.

Může být svébytným samostatným nástrojem i centrem studia.

Workstation postupně sjednotily funkce dříve rozdělené mezi více zařízení.

Ani v době DAW neztratila koncepce hardwarové workstation svůj význam.

16. K2088 a K2061 – propojení dvou vývojových větví

Co přebírají z koncepce K2700

Modely K2088 a K2061 představují současnou generaci workstation Kurzweil a přebírají řadu technologií známých z K2700. Patří mezi ně Dynamic VAST, virtuálně analogová syntéza, FM, KB3, práce se samply, efektový systém nebo rozsáhlé možnosti řízení prostřednictvím MIDI. Zachování zpětné kompatibility výrazně usnadňuje přechod mezi jednotlivými modely.

Tip: K2088 a K2061 navazují na osvědčené technologie Kurzweil, takže uživatelé předchozích modelů mohou na své zkušenosti velmi snadno navázat.

Historický exkurz: dvě vývojové větve Kurzweilu

Historie řady K začala modelem K250 v roce 1984 a přes několik generací pokračuje až k současným nástrojům. V průběhu desetiletí se postupně rozvíjely možnosti syntézy, práce se samply, řízení dalších zařízení i celková koncepce workstation.

Paralelně vznikala a vyvíjela se také řada PC, zaměřená na výkonné pódiové a řídicí nástroje. Postupně převzala a dále rozvíjela technologie VAST, rozsáhlé možnosti MIDI řízení i další funkce známé z nástrojů Kurzweil.

V současných modelech K2088 a K2061 se obě vývojové větve do značné míry propojují – technologický vývoj řady PC se zde setkává s tradičním označením K. Nejvybavenějším a nejkomplexnějším modelem této koncepce však nadále zůstává vlajková loď K2700.

V kostce

K2088 a K2061 přebírají řadu technologií K2700 a zachovávají zpětnou kompatibilitu.

Řada K se vyvíjí od modelu K250 z roku 1984 až k současné generaci.

Paralelní řada PC rozvíjela vlastní větev pódiových nástrojů.

V modelech K2088 a K2061 se obě vývojové větve propojují.

17. A co vaše workstation?

K2700 není jediná cesta

Kurzweil K2700 nám posloužil jako průvodce světem workstation, ale rozhodně nepředstavuje jediný způsob, jak lze takový nástroj navrhnout. Yamaha, Nord, Korg, Waldorf, Roland i další výrobci nabízejí vlastní koncepce syntézy, sekvencování, ovládání i propojení s počítačem. Každá z nich má své silné stránky a každému hudebníkovi může vyhovovat něco jiného.

Co umí ta vaše lépe?

Právě zkušenosti uživatelů jiných workstation mohou nabídnout zajímavé srovnání. Má váš nástroj lepší způsob práce se samply, sekvencerem, zvukovými enginy nebo efekty? Vyhovuje vám více jeho ovládání, displej, organizace zvuků či spolupráce s DAW? Co podle vás vaše workstation řeší lépe než K2700?

Podělte se o zkušenosti

Technické specifikace řeknou o nástroji mnoho, ale každodenní zkušenost hudebníka může být ještě cennější. Podělte se proto o své zkušenosti se svými workstation a syntezátory. Vaše příspěvky mohou tento článek postupně doplňovat o další zážitky a pohledy. Své reakce nám posílejte na roman.jez@disk.cz. Těšíme se na ně.

obr 12 – ideálně široký nízký strip, kde jednotlivé source obrázky plynule přecházejí jeden ve druhý. Jednotlivé obrázky konkurenčních značek tak budou malé a celý strip bude fungovat spíše jako oddělovací grafický prvek.

18. Závěr

Děkujeme, že jste tento poměrně obsáhlý článek dočetli až sem. Věříme, že vám pomohl lépe se zorientovat ve světě workstation, syntezátorů a technologií, které se v nich ukrývají. Budeme rádi, když se s námi i ostatními čtenáři podělíte o své zkušenosti.